Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Zámek Bruntál

16. 1. 2010

Obrazek

Zámek Bruntál
 
Hodnotný renesanční zámek v barokním hávu na místě hradu v nároží městských hradem. Jeho pozoruhodná dispozice tvaru výseče je dána obloukovým přepažením prostoru v koutě sevřeném na severu městskými hradbami. To by se však nestalo v baroku, kam se hlásí průčelí zámku a tím méně v renesanci, jíž na první pohled připomínají arkádové ochozy nádvoří. Vskutku – silná mezitraktová zeď jižního křídla je původní gotickou hradbou hradu, která byla do renesančního křídla pojata. Počátky hradu jsou však poněkud zatemněné.
 
Současné založení s královským městem, které zřejmě vzniklo přenesení městských práv (nejstarších u nás) ze Starého Města můžeme vyloučit. Přitom archeologie dokládá osídlení plochy, jež je parcelací prakticky nedotčena, již ve druhé polovině 13. století. Navíc jde o místo pro situování hradu nejpříhodnější. Jediné ostré nároží jinak měkce tvarovaného průběhu hradeb vypovídá pro současný vznik hradeb a hradu. Bohužel ani datování hradeb není vůbec jasné.
 
Historické zprávy jsou v tomto směru také skoupé, ale poskytují alespoň jistý rámec. Při dělení bruntálska v 1405 se hrad ještě neuvádí, roku 1467 se po Bruntále píše Jan z Vrbna, jehož rod držel město v zástavě a přímo se hrad zmiňuje roku 1506. Mohl tedy vzniknout coby produkt dělby, nebo jako sídlo zástavního držitele. Měl pravděpodobně dvě stavení při západní a severní hradbě. O rozměrech příkopu, jímž byl oddělen od města, a parkánu, na jehož základech vyrostla vnější zeď jižního renesančního křídla, vypovídá starý plán z roku 1766.
 
Ani velká renesanční přestavba nebyla jednotným dílem jedné generace pánů z Vrbna. Staré paláce prodloužil a dílem zvýšil už od roku 1556 Jan st. z Vrbna, v díle pokračoval jeho syn Hynek st. Přibližně mezi roky 1585 – 99 zvýšil severní palác, vystavěl západní polovinu jižního křídla a schodišťovou věž. Přestavbu dovršil do roku 1608 Hynkův syn Jan ml. Tehdy vznikla druhá polovina jižního křídla a dobudovány byly rozestavěné ochozy. Jejich originální, již manyristické provedení – při stejném rytmu mají horní arkády poloviční výšku oproti dolním – dále nezvyklý tvar arkádami obepjatého prostoru, do něhož ještě vstupuje monumentální barokní schodišťové těleso, to vše působí vskutku mimořádným dojmem.
 
Také Vrbnové byli postiženi pobělohorskými konfiskacemi. Bruntál zakoupil velmistr řádu německých rytířů, bratr císaře Ferdinanda II., arcivévoda Karel. Komorním statkem velmistra zůstával nadále a jako takový byl v letech 1766 – 71 barokně přestaven podle projektu G. F. Ganse a F. A. Neumanna. Vnějšího vzhledu se dotkla honosná úprava severního a vstupního průčelí s vysokým pilastrovým řádem a bohatým sloupovým portálem, a zmíněná schodišťová budova. Ostatní úpravy spočívaly ve sjednocení podlažnosti a rytmu otvorů, pozornost byla též věnována výzdobě reprezentačního 1. patra. Dalších nepodstatných úprav se zámek dočkal po roce 1820, kdy se stal sídlem velmistra, a pak znovu na přelomu 19. a 20. století. Od roku 1945 je vlastnictvím státu a je využíván ke kulturním účelům.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář