Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Hrad Freudenstein u Karlovic

16. 1. 2010

Obrazek

Freudenstein
 
Nepatrné zbytky slezského hradu na konci táhlého hřebene nad silnicí ze Světlé Hory do Karlovic.
Z okolních hradů kolem Vrbna pod Pradědem je Freudenstein patrně nejstarší. Archeologický materiál pocházející z hradu datoval jeho existenci od 2. poloviny 13. století do poloviny století 14.
Zajímavostí hradu je jeho zobrazení a pojmenování na mapě bruntálského panství z roku 1579.
Správní i vojenskou funkci hradu převzal kolem poloviny 14. století hrad Fürstenwalde nad Vrbnem.
 
Hrad jednodílné oválné dispozice je ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem, mnohdy v koruně až 4 m širokým, který byl patrně komunikačně využit. Na jeho vnitřní straně se dodnes jeví kamenná plenta zděná na sucho (poměrně častý jev u slezských hradů). Vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 m silná. Vnitřní zástavba hradunení zcela jasná. Hlavní stavbu hradu patrně tvořila dlouhá palácová budova na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu. Hrad lze patrně zařadit mezi hrady s palácovou dispozicí.
 
Z hradu, který stával na nevelkém vrchu se dodnes zachovalo jen několik nevelkých zídek a náznaky příkopů.
 
Nepatrné pozůstatky zdí jednoho z nejstarších slezských hradů na vyvýšeném konci úzkého a táhlého hřebene, nad silnicí z Andělské Hory do Vrbna pod Pradědem. Dnešní silnice přibližně kopíruje starou středověkou stezku spojující Bruntál a Vrbno. V těsné blízkosti hradu prochází žlutá turistická značka.
Samotné místo hradu není ze strategického hlediska zrovna ideální, ale i tak dodnes působí velmi dominantně. Z hradu se do současnosti mnoho nezachovalo. Výrazný je především val a příkop obepínající jádro hradu na severu, východě a jihu, a pak samotný pahorek jádra. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se na hradě dochovalo hodně zdí, není tomu tak. Původní hradební zdi byly nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, bez návaznosti na původní dispozici. Z původní dispozice se zachovaly jen velmi nenápadné krátké úseky hradby.
 
Archeologický materiál získaný na Freudenštejně, především střepy keramiky a několik kovových artefaktů, lze přiřadit do průběhu 2. poloviny 13. století. Hrad patrně nepřežil rok 1350.
 
 
Freudenštejn je tvořen jednodílnou oválnou dispozicí 55 m dlouhou a 9 až 18 m širokou. Ze tří čtvrtin bylo hradní jádro chráněno příkopem (6,3 až 13 m širokým) a mocným valem, který byl patrně komunikačně využit. V koruně je až 4 m široký a na jeho vnitřní straně byl vyzděn plentou z nasucho kladených kamenů, které můžeme dodnes na dvou místech vidět. Tento stavební prvek je na slezských hradech poměrně častý. Ve východní části dispozice byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Patrně až sem bylo možno po širokém valu dojet s povozy. Patrně teprve odsud vedl po dřevěném mostě přístup do vstupní brány prolomené ve východní zdi obvodové hradby.
Vlastní hradní jádro bylo po obvodě vymezeno asi 2,7 m širokou obvodovou zdí. Hrad je proto pokládán za typ s plášťovou zdí jako hlavním obranným prvkem.Jelikož je hradní jádro a jeho zdi novodobými zásahy velmi porušeno, lze pozůstatky této obvodové plášťové zdi spatřit především na severozápadě, kde tato zeď tvořila jakýsi mohutný čelní břit. Zde tato původní hradba tvoří základ nově přeskládané kamenné zídky. V nenápadných úsecích se obvodová hradba zachovala ještě na severu obvodu jádra, na severovýchodě až východě. Zde ale opravdu jen v nepatrných a trávou zarostlých kouscích. Poměrně dlouhé úseky hradby, které na východě a severovýchodě zobrazuje plán z knihy Hrady českého Slezska v terénu nenajdete (možná tomu tak bylo při archeo. výzkumu) Realitě spíše odpovídá půdorys z knihy PhDr. M. Plačka Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Na západní straně a jihozápadní byl obvod hradu tvořen souborem rozeklaných skalisek a zdiva, které mezery mezi skalami vyplňovaly. Zde se dochoval jeden z nejvýraznějších úseků původní hradby.
Zástavba interiéru jádra je velmi nejasná. Sporé stopy základů zděné vnitřní architektury svědčí spíše pro subtilnější budovy. Tomu by odpovídala teorie, že Freudenštejn byl bezvěžovým hradem, jak to naznačuje i skica hradu na indikační mapě bruntálského panství z roku 1579. Většinu vnitřní plochy tak patrně vyplňoval podélný hradní palác na skalnaté plošině.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář